napsala Sarah Murphy
Vždycky jsem úplně napjatá, když se rozhodnu k návštěvě nových míst; znáte tu nervozitu, mravenčení v břiše, při očekávání nových dobrodružství. Nikdy to nebylo ale tak intenzivní jako tentokrát, když jsme se s přítelem vydali na dlouhý let z londýnského Heathrow do Tokia, na kontinent, kde jsem ještě nikdy nebyla.
Tokio
Většinu času jsme strávili průzkumem hlavního města s jeho starobylými chrámy a svatyněmi, křiklavě kontrastujícími s ultramoderními mrakodrapy a mnoha futuristickými restauracemi a obchody.
Křižovatka Šibuja patří k nejrušnějším přechodům pro pěší na světě. Najednou se přes ni na jednu zelenou převalí neskutečných 2500 lidí. Nedaleko ní je tradiční keš „Samota bez tebe“ (Loneliness without you – GC252PG), ukrytá u sochy slavného pejska Hačiko, který zde u nádraží každý den čekával na svého pána, až se vrátí z práce. V životě jsem neviděla zamudlenější místo, nicméně právě díky té mase lidí okolo si vás nikdo nevšímá.
Jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí Tokia je budhistický chrám Senzó-dži, který je také domovem nejoblíbenější kešky v Japonsku: Asakusa Kaminarimon (GC38J50). Skrýš je umístěna hned vedle hlavní brány do areálu chrámu a zase uprostřed mudlího davu. V malé krabičce jsem našla nádherný swag se jménem kešky, na oplátku jsem také zanechala pár travelbugů.
Když jsme v Tokiu navštívili unikátní zábavní park Disney Sea, nenechali jsme si ujít příležitost omrknout EarthCache Mt. Prometheus / プロメテウス火山 (GC31H0H), což je vlastně obří realistický model sopky. Bylo to poprvé, co jsem viděla Earth keš vzniklou na základě modelu geologického jevu – sopka a všechny efekty, které předvádí, jsou však natolik realistické, že se místní revieweři a Groundspeak rozhodli udělit výjimku. Stejně se asi nedostaneme blíž k aktivnímu vulkánu při erupci – sopka při večerní show začala dokonce chrlit „lávu“!
Kjóto
Starobylé Kjóto bývalo hlavním městem Japonska a ve srovnání s Tokiem tady tempo života plyne podstatně pomaleji. Hned od rychlovlaku Šinkansen, kterým jsme sem přicestovali, jsme se vydali k chrámu Kinkaku-ji, známému také pod názvem Zlatý pavilón. Celá jeho fasáda je pokryta zlatými lístky a je opravdu na co se dívat. Hned po jeho prohlídce jsme odlovili tradičku Kinkakuji-temple #Kinukake road (GC3B9NY) – je vždycky fajn ozdobit místo na mapě, které jste navštívili, žlutým smajlíkem!
Dalším z top zážitků našeho výletu byla úžasná svatyně Fushimi Inari-Taisha hned kousek za Kjótem. V životě jsem neviděla nic podobného jejím 10,000 branám torii, tvořícím rumělkové tunely. Ohromeni jsme tam narazili na dva francouzské kačery, se kterými jsme společně odlovili kešku Red Torii (GC56M9R) – velmi chytrou skrýš, umně vkomponovanou do svého okolí.
Nara
Spousta známých nám ještě před výletem doporučovala navštívit národní park Nara, a tak jsme si tam cestou z Kjóta udělali zastávku. Nara je světoznámá díky divokým jelenům Sika, kteří se tady volně procházejí a vůbec si nedělají starosti z lidí. Občas z národního parku zabloudí až do města a bloumají ulicemi. Když loudí o pamlsky, pěkně po japonsku se ukloní. Tenhle neopakovatelný zážitek byl jedním z důvodů, proč jsem si Japonsko zamilovala.
V parku najdete několik kešek, včetně Nara National Museum (GC37DEX) a Deer Park Rest Area (GC49CW9).
Součástí národního parku v Naře je také chrám Tódai-dži, který je domovem největší bronzové sochy Budhy na světě. Její neuvěřitelnou velikost pochopíte až na vlastní oči – je gigantická! Také tady, nedaleko brány Nandaimon, jsme odlovili pěknou malou kešku – Todaiji 東大寺南大門 (GC6CGRV), a přitom sledovali, jak opodál mladý jelen okusuje komusi oběd přímo z ruky!
Tentokrát jsme zažili jen zlomek toho, co Japonsko nabízí, a tak se tam v blízké budoucnosti zase vrátíme, abychom je procestovali intenzivněji. Už se nemůžeme dočkat!
Sarah Murphy
geocachingjapan
1 Comment
Ok