Proč je Locus můj nejoblíbenější sports tracker?

Do horského kola jsem se na první pohled zamiloval v navoněném obchoďáku ve Vídni někdy před Vánoci l.p. 1989. Bylo mi 14 let a díky mým rodičům, kteří byli příliš hrdí na to, aby od 4 ráno stáli frontu před Mototechnou, když přivezli pár Favoritů, jsem byl odsouzen k potupnému ježdění na otcově Lady 26. O dva roky později jsem na stavbách a mytím oken ve fabrice vydělal určitou částku, která po zdvojnásobení rodičovským příspěvkem stačila na zakoupení mého prvního opravdového bajka. Nebyl to žádný závoďák, ale měl svých 21 převodů, řazení na řídítkách, pevný rám z chromolybdenové oceli a terénní pneumatiky. To tehdy bohatě stačilo na to, abych to od obchodu do svého bydliště ve vedlejším městě vzal oklikou přes lesy a po své první MTB jízdě doma téměř omdlel vyčerpáním.

Od té doby uplynula spousta vody, spousta kilometrů po lesích a horách, a to nejen na mém prvním bajku. Ostatně, dej mu Pánbu věčnou slávu v bajkovém nebi.

Nebudu se rozepisovat o dalších kolech nebo výletech, každopádně MTB jsem zůstal věrný a stále si vyjížďky velmi užívám. V několika posledních letech samozřejmě s Locusem v telefonu na řídítkách. K tomu ovšem taky nedošlo najednou – nejprve přišel můj vlastní „objev“ technologie GPS. Nejprve v podobě neskladné cihly s mrňavým displejem a několika údaji o poloze, později se displeje začaly zvětšovat, cihla zmenšovat a přibyla mapa. Od začátku však GPSky uměly „trackovat“, to znamená zaznamenávat ujetou trasu, kterou si člověk mohl potom vyexportovat a prohlížet na PC. Člověk si tak mohl trasu připomenout na mapě a znovu si ji, alespoň virtuálně, trochu prožít.

Opravdovou revolucí ovšem byl chytrý telefon. Vymakaná krabička s množstvím senzorů, snímajících pohyb a polohu, vše zobrazujících na mapě. Se kterou se navíc dalo telefonovat, fotit a brouzdat po internetu. Příslovečná inkarnace oněch bájných „hodinek s vodotryskem“ jako kdysi typického představitele něčeho pohádkově neskutečně univerzálního. Smartphone si lidi začali brát s sebou všude – ať už na vyjížďky kole, na ranní běžecký trénink, na putování s batohem po horách. Vyrojila se spousta aplikací, které všechny tyto činnosti dokázaly monitorovat, zaznamenávat a ukládat na internetu – sportstrackery. Endomondo, Runkeeper, Runtastic, Strava… Běhání s hlasovými údaji o tempu, uražené vzdálenosti nebo průměrné tepové frekvenci přímo do sluchátek se stalo mezi aktivními lidmi standardem. K tomu se vyrojila řada aplikací, které zase uměly zobrazovat mapu a navigovat po zvolené trase, a mezi nimi Locus.

Od začátku měl hodně funkčně našlápnuto, zobrazoval spousty map včetně mých oblíbených od SHOCartu. I nahrávání tras zvládal s přehledem. Ale přesto jsem na sportovní trackování používal jiné aplikace, střídavě Endomondo a Runkeeper, podle toho, která z aplikací byla zrovna stabilnější. Obě appky jsou svázány s komunitními weby, kam se přihlásila řada mých kamarádů a my si naše sportovní výkony mohli sdílet. Bylo to všechno fajn, ale musel jsem používat na jednu činnost tři aplikace!

Až donedávna – od verze 3.8.0. umí Locus i hlasového „trenéra“. Umožňuje nadefinovat různé trackovací profily pro různé sporty a ty si vyladit přesně podle svých potřeb. Umí automatický export na komunitní sportovní weby typu Runkeeper nebo Strava. Dokonce lze v Locusu zobrazit i „heatmap“ od Stravy! K tomu skvělé outdoorové navigační funkce Locusu a bajkování získává další netušené rozměry. Zbývalo pořešit synchronizaci mezi komunitami Endomonda a Runkeeperu – tu zaobstará open source projekt Tapiriik.com. Co víc si přát? Už „jen“ víc volného času a pěkné počasí.

-ms-