Bikepacking s Locusem z Hannoveru do Marseille

napsal Christian Bischof

Bikepacking pro mě znamená cyklistiku s co nejmenší zátěží po téměř všech typech cest, spontánní výběr trasy a míst pro nocleh. Je to úžasný způsob cestování, objevování přírody a kultur cizích zemí, potkávání zajímavých lidí a v neposlední řadě způsob, jak narazit na hranice vlastní zóny komfortu (tzn. nekonečně sebepoznávání).

Kolo a bagáž

Tento výlet jsem si užil na kole Bombtrack Hook 1 s velmi robustním CroMo ocelovým rámem s pohodlnou, ale přesto ještě docela závodní geometrií. Obuto bylo solidními cyklokrosovými gumami Clément, které skvěle odvalují jak na asfaltu, tak na šotolině, a vybaveno spolehlivým řazením SRAM (vpředu 50/34 a vzadu 11-32). Cílem bylo jezdit hlavně po šotolině, nicméně mnohdy jsem kvůli urychlení  a pohodlí volil asfalt.

Energetickou nezávislost mi zajistil solární panel. Nabíjel jsem jím powerbanku a následně můj Fairphone. Panel se dal připevnit dopředu i dozadu podle směru svitu slunce. Na Fairphonu mi jako jediná navigace běžel Locus Map.

Všechny mé propriety se mi vešly do pěti brašen Apidura a jedné Rixen&Kaul, takže jsem nemusel brát batoh. Zde je obrázek všeho, co jsem vezl s sebou:

Váha kompletního nákladu bez jídla a vody byla nějakých 11 kg, což bylo zhruba stejně jako váha kola. Brašny jsem měl upevněné těsně u rámu a jejich hmotnost byla dobře rozložená, což se projevilo příjemným jízdním komfortem, skvělou manévrovatelností a flexibilitou (což je vlastně hlavní výhoda bikepackingu).

Byl to můj vůbec první delší výlet na kole. Kolo a brašny jsem zakoupil poměrně krátce před ním a nebyl jsem si moc jistý, jak budou jednotlivé komponenty vybavení spolupracovat. Na konci expedice jsem se musel pochválit, vcelu všechna má rozhodnutí se vyplatila. Kolo jelo skvěle, geometrie rámu mi veskrze vyhovovala a ocenil jsem praktičnost a voděodolnost brašen.

Trasa

Posledních pět let žiji v Hannoveru a Marseille, jeho moře a příjemné středomořské klima, mi vždy připadalo jako super místo pro výlet na kole. Trasu tam jsem si vymyslel relativně nenáročnou, co se týče převýšení – značná část vede podél velkých evropských řek jako Rýn, Mosel nebo Rhona. Cestu na každý den jsem plánoval víceméně za jízdy na LoMapách v aplikaci Locus, a vždy jsem se snadno dostal tam, kam jsem potřeboval.

Výběr cest a stezek

Po celou dobu byl mým nejlepším partnerem pro výběr trasy právě Locus a jeho LoMapy:

• obsahují velké množství oficiálních značených cyklotras různých kategorií (místní, regionální i národní, viz legenda mapy)
• mapa je příjemně čitelná s jasnou kresbou a dostatečnou velikostí textu (dá se i přizpůsobit)
• mapy se zobrazují docela rychle i při zoomování, přestože jsou vektorové a generují se až v aplikaci
• obsahují enormní množství podrobností z dat projektu OpenStreetMaps a dá se podle nich skvěle orientovat (všechny druhy stezek, cest, silnic, typy porostu, solitérní stromy, elektrické vedení, vodní toky a plochy, půdorysy staveb a všechny možné body zájmu)
• podle vrstevnic se dá snadno plánovat trasa s ohledem na její výškový profil a náročnost jízdy

Locus Map dává spoustu možností, jak si přizpůsobit prostředí aplikace vlastním potřebám, a mít tak rychlý přístup k oblíbeným obrazovkám a nástrojům. Já jsem používal nastavení patrné z obrázku. Často jsem sdílel svoji aktuální polohu s kamarády a rodinou, aby věděli, kde jsem, a že jsem v pořádku. Označoval jsem si na mapě všechna místa svých noclehů a přidával k nim komentáře. Jelikož jsem šetřil baterku telefonu, co se dalo, neměl jsem zapnutý záznam trasy a její linii jsem do mapy zakreslil až cestou zpět ve vlaku právě na základě mých poznámek. Příště možná zařadím do výstroje dynamo v náboji kola s USB výstupem.

Výběr míst k noclehu

Měl jsem v úmyslu spát co nejvíc mimo civilizaci v hamace, zavěšené mezi dva stromy. Nic to nestojí a je to prakticky nejlegálnější forma volného kempinku v Německu (viz info v němčině >>). U některých měst však jsou příměstské kempy, kde lze přespat kdykoli za menší peníz. Většinou jsem ale hledal optimální místo k přespání pomocí mapy v Locusu. A docela to fungovalo.

Poznávání přírody a kultury

Na bicyklu se snadno a rychle dostanete prakticky kamkoli potřebujete a přitom jste stále v kontaktu s přírodou a na čerstvém vzduchu. Kdykoli můžete rychle zastavit (koupit si čerstvou bagetu v některé typické “boulangerie”), pružně můžete reagovat a dělat si zajížďky k různým přírodním zajímavostem nebo bez jen tak prozkoumávat křivolaké uličky starobylých měst.

Potkávání zajímavých lidí

Cyklisté si zpravidla rádi navzájem pomáhají (zejména ve Francii). Díky tomu jsem strávil tři noci jako host různých spolujezdců, zcela náhodou jedoucích kolem. Vzali mě k sobě domů, provedli mě svým městem a představili mě rodině. Příjemně jsme pokecali o zážitcích na cestách a získal jsem spoustu nových informací. Například o cyklistické sociální síti warmshowers.

Jak jsem narazil na hranice vlastní zóny komfortu

Jednou jsem míjel perfektní lesík pro umístění mého závěsného obydlí, už jsem se těšil na kutě, ale po bližším ohledání terénu jsem si to rozmyslel – na zemi jsem objevil převrácené krabice a v nich uhynulá selata divočáka. Bohužel tento nepříjemný zážitek mě přinutil hledat jiné místo, přestože už byla skoro tma.

Svůj výlet jsem odstartoval plný elánu, motivace a energie. Tyto základní ingredience mě hnaly vpřed závratnou rychlostí, než jsem si k po čtyřech dnech uvědomil, že to tak dále nejde. Ozvalo se koleno a bolest neutěšeně rostla s každým šlápnutím. Uvědomil jsem si, že musím lépe naslouchat svému tělu, pokud chci dorazit do cíle, a zbytek trasy jsem absolvoval v již podstatně umírněnějším tempu.

Čtvrtého dne jsem si (doslova) bolestně uvědomil, že ani mé pneumatiky Clément nebudou žádný zázrak, jelikož mě při vysoké rychlosti na mokru poslaly dost nevybíravě k zemi. Po tomto zážitku jsem dost bojoval mezi volbou optimálních podmínek pro hojení ran a zároveň odpovídajících jízdních výkonů.

Závěrem

Tento typ cestování mi dává neskutečný pocit svobody. Samozřejmě, je potřeba respektovat svoje tělo, kolo, přírodní zákonitosti a v neposlední řadě pravidla dané země. Nicméně jen kolo může dávat tolik možností objevovat krásná místa, potkávat fajn lidi, užívat si jízdu a být sám sebou. No, a když k tomu máte perfektního parťáka, jako je Locus Map, dobrodružství je ještě zajímavější 🙂