Offroadová navigace v poušti s Locusem Map Pro

text Andreas Woithon, Matsch&Piste

Na naší planetě se můžeme setkat s několika druhy navigačně náročných terénů. Pouště jsou jedním z nich. Jsou to oblasti velmi řídce pokryté vegetací, nebo jsou úplně holé, každá poušť je jiná. Každopádně, všechny mají jedno společné – je na nich velký nedostatek zřetelných bodů, míst či monumentů, podle kterých se lze orientovat. Alespoň tedy co se týče nás, laiků, kteří se po poušti pohybujeme jen párkrát za život. Navíc, což je ještě horší, mnohé pouště se dokážou měnit přímo před očima. Což mnohdy dokáže navigátory pěkně potrápit.

Nicméně, lidé dokázali putovat napříč těmito nehostinnými pustinami po staletí. Pro přežití však vždy potřebovali patřičné znalosti a dovednosti. Co se týče navigace, jsou to znalosti místa a trasy, místních komunikací – pouštních cest a stezek, míst s oázami a studnami, a také umění orientovat se v jednotvárné krajině. Profesionálové s dokonalou technikou jsou na tom lépe než většina z nás. Domorodci, zvyklí na pohyb v poušti, jsou vybavení ještě lépe – pamatují si tvary dun a stolových hor, které my nedokážeme rozeznat, a dokážou také „číst písek“.

My, kteří jsme na poušti pouze na návštěvě, nemáme čas trénovat tyto dovednosti a ani nemáme peníze na nákup drahého navigačního vybavení profesionálních expedic. Musíme si vystačit s běžně dostupnými prostředky. Naštěstí, díky satelitní navigaci a globálním digitálním mapám už pro našince není nemožné vydat se napříč pouští. Což ovšem samozřejmě neznamená jen a pouze zapnout navigaci v autě a jet. Pomocí GPS a map víme, kde jsme a kam se vydat. Dokud tedy GPS a digitální mapy fungují. To je třeba mít stále na paměti a respektovat to. A mít v záloze „klasické“ prostředky jako je papírová mapa a kompas.

Je fakt, že odedávna existovaly prostředky pro navigaci v poušti. Navíc, od druhé světové války poušť láká stále více a více dobrodruhů. Tito vždy používali kompas a mapu. Nicméně použití kompasu v autě má své limity a nevýhody, které je potřeba znát. Nutnost udržovat kurs podle magnetického kompasu znamená neustále zastavovat, vystupovat z auta, mimo dosah všech rušivých elementů jako jsou kovy a elektronika. To je velmi nepraktické a časově náročné. Na rovných úsecích to je možné nějakou dobu provozovat, ale uprostřed dun, kde je vidět jen několik desítek metrů okolo a jste nuceni neustále měnit směr, je to téměř nemožné.

Pan Bagnold ze Švýcarska vynalezl pro Britské námořnictvo sluneční kompas. Ten se používal v spolu s tabulkami časů a míst a umožňoval řízení a navigaci zároveň. Ale v noci byl k ničemu. Jaká to byla úleva, když přišla na scénu GPS!

Satelitní navigace – a to je vše?

Stačí tedy pro přejezd pouště mít nějaké GNSS (Global Navigation Satellite Systems) zařízení a pár map? Ano i ne. Navigační aplikace by měla zvládat určité specifické úkoly, a také poskytovat několik druhů map zároveň. Velmi důležité je také umět analyzovat terén a mít dobré řidičské schopnosti. Bohaté zkušenosti s pouštním terénem se určitě vyplatí. Bez nich se denní postupy zkracují a jsou čím dál únavnější. Bez schopnosti „číst písek“ hrozí riziko zapadnutí, namáhavého vyprošťování vozidla a v neposlední řadě záchranné operace.

Většinu času za volantem v náročném terénu nemáte čas věnovat se linii trasy. To si můžete dovolit v rovinatých oblastech, jako například v Národním parku Jebel v Tunisku. A i tam je potřeba si dávat pozor na mnohdy neviditelné hrany terénních zlomů nebo vádí. Nepezpečné jsou i neodklizené vraky aut nebo letadel a hlavně solné pláně – šoty. Ty jsou pokryté tenkou vrstvou sedimentu, pod kterou se můžou vyskytovat slané tekuté písky, na jejichž povrchu se nic neudrží. Když do něčeho takového vjedete, máte skutečný problém. Feš-feš je další druh terénu, kterému je radno se vyhnout. Je to jemňoučký písek, skoro prach, do nejž se vše propadá a který se dostane i přes to nejlepší těsnění. Auto do něčho takového klesne až po břicho velmi rychle.

Mapy

Vraťme se k digitální navigaci, a co by takové zařízení nebo aplikace měla poskytovat, pokud se chcete vydat napříč pouští. Především jsou to mapy, přesněji řečeno dva druhy map. Za prvé je to dobrá topografická vektorová mapa, znázorňující cestní a uliční síť, pouštní cesty, oázy, vesnice a tak podobně. Za druhé pořebujete aktuální satelitní nebo leteckou mapu.

Já dávám přednost vektorovým topo mapám OpenAndroMaps, jelikož jejich témata jsou velmi podrobná a kontrastní. Výšková data oblastí si stáhnete z Locus Obchodu nebo z webu http://www.viewfinderpanoramas.org/Coverage%20map%20viewfinderpanoramas_org3.htm. Vyberete si to správné území, stáhnete je a rozbalíte stažený ZIP soubor do adresáře „/Locus/data/srtm“.

Co se týče satelitních map, doporučuji hybridní mapy od ESRI, které se dají také do Locusu sehnat. Kdo si ponechal v zařízení nyní už nedostupný doplněk Locus Map Tweak, má ESRI mapy stále dostupné ve správci map v záložce online.

Je potřeba zdůraznit, že mapy, vycházející z datového základu OpenStreetMap (OSM) nemusejí vždy obsahovat všechny cesty v poušti. Některé cesty jsou zakreslené jen na starých vojenských mapách nebo na mapách komerčních vydavatelství. Ta mají často přístup k profesionálním zdrojům geografických dat a nespoléhají se na příspěvky otevřené komunity jako OSM. Proto jsou papírové mapy např. Severní Afrika od Michelinu 953 nebo digitalizované mapy od mapstor.com důležitým doplňkem. Kromě toho, nad rozloženou papírovou mapou se ve skupině diskutuje mnohem lépe než nad 10″ displejem.

Topografické mapy nám ukazují podrobnosti tras a stezek a význačná místa, body zájmu a pod. Satelitní mapy jsou dobré pro lokalizaci a odhad tvaru dun. Aspoň tedy pro mě – na znázornění dun na OSM mapě si prostě nemůže zvyknout.

Tohle je tedy první z nejdůležitějších vlastností, kterou od navigační aplikace očekáváme – poskytnutí několika mapových podkladů od různých dodavatelů, zejména topografického a leteckého.

Funkce užitečné pro offroad navigaci v poušti

Co se týče navigace samotné, mnohým lidem stačí, že díky ní vědí, kde se právě nacházejí. OK, tohle umí každá aplikace. Nicméně já mám radši, když se v aplikaci mám čeho chytnout, jasně vím, kam směřovat, a to po jednom mrknutí na displej. A to zejména, když sedím v autě sám a věnuju se plně řízení. Musím se plně soustředit na terén před sebou a nehledět na displej. V tomto bodu spousta aplikací zaostává. Naopak Locus Map nabízí obrovskou pomoc díky funkcím „Navádění“ a „Plánovač trasy„. Díky oběma mám neustálý vizuální kontakt s cílem a směrem trasy a můžu se plně koncentrovat na řízení v náročném terénu.

Ale čím jsou tyto dvě funkce tak užitečné? Ze dvou důvodů. Za prvé, zobrazená naváděcí linie mezi mou polohou a cílem jízdy mě neustále naviguje správným směrem, ikdyž vlastní cíl na displeji není vidět. Cestujeme totiž na dlouhé vzdálenosti a na mapě na displeji potřebujeme vidět detaily pro dobrou orientaci, takže si ji přiblížíme. Za druhé, cíl nevidíme ani ve skutečnosti, jelikož v dunovém poli je výhled značně omezený.

Offroadová navigace s Locus Map – funkce „Navádění“

Když jedete po pouštních cestách, můžete si v mapě označit cíl a spustit navádění na něj. Dozvíte se vzdálenost cíle vzdušnou čarou a jeho azimut. Během jízdy můžete shruba odhadovat, zda se posunujete kýženým směrem, ikdyž cíl není vidět na mapě. To je užitečné právě na cestách, které nemají žádné odbočky nebo křižovatky a jejichž trasa je víceméně rovná (ale nemusí být).

Offroadová navigace s Locus Map – Plánovač trasy

Pokud je na vaší trase hodně odboček, je dlouhá nebo jinak komplikovaná, je vhodné použít kombinaci plánovače trasy a navádění. Nakreslíte trasu přímo do mapy. Je na vás, jak detailně ji natrasujete a nakolik přesně se budete držet reálných cest v terénu. Umisťujte průjezdní body zejména do míst, kde lze očekávat rozhodování o dalším směru jízdy – na odbočky a křižovatky. Během plánování si trasu dokonale nastudujete a pak již za volantem nemusíte řešit navigační problémy, zoomovat nebo posunovat s mapou. Což je velmi důležité, když je potřeba se soustředit na terén, druh povrchu, dávkování záběru atd. Tohle jen málo aplikací umí.

Nejvíce tuto pomoc oceníte v dunových polích. Stav podkladu, druh písku a vůbec povrch cesty jsou neúprosnými faktory ovlivňujícími volbu stopy. Díky navádění po naplánované trase jste stále v kontextu, kudy se ubírat. Přitom kličkujete od jednoho sjízdného úseku ke druhému, vyhýbáte se překážkám a místům, kde byste mohli zapadnout. Také můžete v klidu následovat stopy zkušených domorodců, kteří jeli před vámi a mít přitom na zřeteli svůj původní směr.

Plánovač a navádění jsou ještě důležitější, pokud se pohybujete v oblastech, kde se na pomoc místních už nelze spolehnout. V odlehlých místech, kde nejsou jednak žádné orientační body (stolové hory nebo velké duny) nebo jsou pro vás nerozeznatelné, stačí urazit pár kilometrů. Stojíte na vyvýšenině a na obzoru vidíte velkou dunu. Směřujete k ní napříč dunovým polem, neustále sjíždíte do prohlubní, objíždíte tekuté písky, vyhrabáváte auto, po pár kilometrech vyjedete na jiném vyšším místě a najednou je duna pryč. V takovém momentu znamená navádění Locusem velkou pomoc – neustále ukazuje na cíl vaší cesty.

To samé platí, pokud vidíte v dálce vysokou horu nebo horský hřeben, něco, co určitě nemůžete minout. V dunových polích nelze mít hory pořád před očima, všechno, co vidíte je čumák vozidla a hrana nejbližší duny. Pomalu postupujete, hledáte vhodnou stopu a najednou na kopci zjistíte, že se k horám nepřibližujete, naopak. A plýtváte palivem, vodou a časem. Právě Locus Map vám vždy ukáže, kterým směrem horský hřeben leží a vy se můžete tohoto směru držet.

Pokud chcete dunové pole objet, plánovač Locusu opět pomůže. Při použití leteckých map jako podkladu můžete využít plochá místa k objetí vysokých dun. Nakreslete si trasu a následujte ji. Pokud jste nuceni objet nějaké překážky, naváděcí linie vás vždy bezpečně dostane zpět na původní trasu. Pokud se dostanete příliš daleko od nejbližšího průjezdního bodu, prostě jej vynecháte a pokračujete k následujícímu.

Po ukončení plánování zazoomujte mapu pro zobrazení více detailů a následujte trasu. Kde a jakým způsobem pak překonávat jednotlivé terénní překážky už záleží jen na vašem řidičském umu.

Bojíte se, že tu techniku nezvládnete? Matsch&Piste vás to naučí!

Většina offroadových navigačních aplikací výše zmíněné funkce neposkytuje. Přesto to mnoha uživatelům stačí, prostě se jim nechtějí učit nové věci. Co na Locusu také doporučuji, je možnost věci, které nepotřebuji, povypínat nebo schovat, a ponechat si pouze funkce a nastavení potřebné pro můj koníček. Bohužel mnoho kolegů buď na to nemá čas nebo chuť se do toho více ponořit. Anebo jsou vystrašení z nových technologií obecně.

Pokud byste si chtěli offroad navigaci s Locusem vyzkoušet pod odborným vedením, můžete si zarezervovat náš live webinář. Pokus máte v plánu vyrazit do opravdu vzdálených pustin, kde navigace již není legrace, ale opravdu základní kámen úspěchu, nabídneme vám víkendový kurs klasické a digitální navigace. Naučíte se pracovat s mapami, kompasem, digitální navigací v čele s Locusem Map a dokážete vše propojit v jeden fungující celek. V opravdu odlehlých oblastech je totiž znalost práce s papírovou mapou a kompasem nezbytná – je třeba si uvědomit, že o celý tenhle komfort digitální navigace můžete snadno přijít. Může se stát nehoda, vozidlo se může se pokazit nebo se jej nepodaří vyprostit, může se rozbít sama navigace nebo jste nuceni vozidlo z nějakých důvodů opustit. Na našem workshopu absolvujete také praktické ukázky s vaším vozidlem a vše, co jste se naučili, můžete záhy uvést do praxe.

Všechny webináře a kursy jsou ovšem pouze v němčině.

Více informací o našich školeních najdete zde: https://www.matsch-und-piste.de/shop

A zde je krátká ukázka našeho offroadového putování Saharou v roce 2017: